Národní park Malá Fatra

Národní park Malá Fatra byl vyhlášen roku 1988. Zasahuje do okresů Žilina, Dolný Kubín, Martin a Ružomberok a je nejzápadněji položeným Národním parkem celého karpatského oblouku. Jeho výměra je 22 630 ha, přičemž na ochranné pásmo připadá 23 262 ha.

NP se vyznačuje rozmanitostí reliéfu, geologických a klimatických poměrů a přítomností relativně dobře dochovaných ekosystémů s velkou rozmanitostí živočichů a rostlin typických pro Západní Karpaty. 

 Svou polohou je velice důležitým ekostabilizačním prvkem, umožňujícím pronikání západokarpatských druhů do okolních (především západně položených) zemí.

Díky různému složení geologického podloží s různou odolností hornin vůči zvětrávání vznikl velice členitý reliéf. Zatímco na vápnitých horninách nalezneme různé úžiny, rokle a skalní útvary, na snáze zvětrávajících horninách se setkáme spíše se zaobleným povrchem. Dobrým příkladem mohou být vrcholy Veľký Rozsutec a Stoh, které spolu sousedí a přece jsou naprosto odlišné.

Celé pohoří je hustě zalesněné – lesy zabírají 70% rozlohy parku. V minulosti byla rozloha lesů ještě větší, avšak stromy v nejvyšších partiích museli ustoupit pastvinám, proto je dnes horní hranice lesa až o 450 metrů níž než dříve. Lidská činost se odrazila i na jiných místech, kde byl původní smíšený les nahrazen smrky nebo buky.

Fauna a flóra NP Malá Fatra

Fauna Malé Fatry je velice pestrá. Ze savců se zde vyskytují například medvěd hnědý, vlk dravý, rys ostrovid, kočka divoká, vydra říční. Z velkého množství ptáků jmenujme alespoň výra velkého, orla skalního, čápa černého, či tetřeva hlušce.

Na území NP roste přes 1100 druhů vyšších rostlin, z čehož 4 druhy jsou endemitické (tzn. nevyskytují se nikde jinde). 67 druhů rostlin, zde rostoucích, patří mezi kriticky ohrožené.